České baroko

- nastává po Bílé Hoře => posílení katolické církve => význam má víra
- literatura = nástroj rekatolizace
- většina vzdělanců byli stoupenci reformačních církví => odchází do exilu
- nedůvěra v rozum
- zobrazení lidského utrpení, strachu
- nositelé vzdělanosti i kultury byli jezuité
- 2 proudy literatury

a) exulantská literatura ( nekatolíci opouští vlast a tvoří v zahraničí – případ J. A. Komenského)
b) domácí literatura

DOMÁCÍ (OFICIÁLNÍ) LITERATURA
- psána česky i latinsky
- duchovní lyrika – legendy, náboženská dramata, životopisy svatých, duchovní písně
- naučná lit. – historická
- psána jezuity
- význam měla také lidová a pololidová tvorba

Duchovní lyrika

ADAM MICHNA Z OTRADOVIC (1600 – 1676)
- varhaník, hudebník a autor duchovních písní
- básník i skladatel – ke svým písním skládal hudbu
- v jeho textech zastoupeny motivy barokní mystiky
- sbírka Česká mariánská muzika – kancionál
- patří sem ukolébavka Chtíc, aby spal
- hudební skladba Loutna česká
- Svatonoční muzika

BEDŘICH BRIEDEL (1619 – 1680)
- básník, překladatel, profesor rétoriky
- česky píšící jezuita
- báseň Co Bůh? Člověk? – zabývá se kontrastem boží dokonalosti a nicotnosti lidského života, která má jediné východisko – upnutí se k Bohu
- Život sv. Ivana - prozaicko-veršovaná adaptace starších legend o sv. Ivanovi

VÁCLAV JAN ROSA
- zabýval se jazykovědou => napsal rozsáhlý českoněmecký slovník, který byl později podkladem pro slovník J. Jungmanna
- purista – tvořil novotvary => zbavení češtiny cizích slov
=> kapesník = utřinos
Naučná próza

BOHUSLAV BALBÍN (1621 – 1688)
- spisovatel, historik a literární teoretik
- český vlastenec píšící latinsky => vztah k národu a jazyku je víc než víra v Boha
- vztah k našemu regionu - jistou dobu působil v Klatovech
- Rozmanitosti z historie království českého – encyklopedie
- zabývá se dějepisem, zeměpisem i národopisem
- tzv. Balbínova obrana vydána pod názvem Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého r. 1775 Františkem Martinem Pelcem
- napsána latinsky, pojednávala o češtině – vzbudila odpor jezuitského řádu a nemohla být za Balbínova života vydána => obhajoval češtinu jako kultivovaný jazyk

Lidová, pololidová tvorba
- český jazyk upadá => česky se mluví jen na venkově
- lidová – ústní lidová slovesnost
- písně, pořekadla, pohádky
- pololidová – psána měšťany, kteří znali venkovské prostředí
- přechod mezi oficiální a lidovou tvorbou
- Kramářské (jarmareční) písně
- interludia = lidové frašky => Václav František Kocmánek
- písmácké paměti

EXULANTSKÁ LITERATURA

PAVEL STRÁNSKÝ
- žil v Polsku
- O státě českém – latinsky psané

PAVEL SKÁLA ZE ZHOŘE
- žil v Německu
- Historie církevní – dějiny evropské a české reformace

JAN TŘANOVSKÝ
- slovenský autor
- Písně staré a nové - kancionál

JAN AMOS KOMENSKÝ (1592 – 1670)

a) moderní pedagogika
- jeho pedagogické spisy spadají již do doby humanismu
- Didactica, Škola hrou, Informatorium školy mateřské, Orbis pictus, Brána jazyků otevřená

B) NÁBOŽENSKÉ SPISY
- Labyrint světa a ráj srdce - alegorická skladba se symboly a příslovími a citáty z Bible
- alegorie (jinotaj) = obrazné vyjádření abstraktního skrze něco velmi konkrétního
- hl. postavou je Komenský sám – coby poutník prochází světem (městem) a hledá práci, ale
s ničím není spokojený a všechno kritizuje => ve městě se nachází 6 hlavních ulic – každá značí jednu ze společenských vrstev lidí
- doprovází ho Všudybud a Mámení – poutník od nich dostává brýle, díky kterým má vidět
vše pozitivně („růžově“), ale protože mu byly nasazeny křivě, je schopen pozorovat i holou skutečnost => tento svět vypadá z dálky ušlechtile a spořádaně, ale při bližším zkoumání jsou patrné jeho četné nedostatky
=> první část tohoto díla vyznívá kriticky k poměrům a k okolnímu světu
=> jediným východiskem se v druhé části stává víra v boha
- Hlubina bezpečnosti – svět je kruh, uvnitř kterého je Bůh
- Kšaft umírající matky jednoty bratrské - kšaft = závěť – Jednota bratrská zosobněná jako loučící se matka - obrací se k národu jako ke svému dědici – provázeno nadějí i vírou v lepší budoucnost celého českého národa => projeven smutek nad osudem Jednoty bratrské, která je již odsouzena k zániku, její příslušníci pozbývají naděje na návrat do vlasti (díky uzavření vestfálského míru)

C) VŠEVĚDNÍ SPISY
- Vševěda – Komenský se domnívá, že čím víc bude lidstvo chytřejší, tím bude mravnější
D) FILOZOFICKÁ DÍLA
- Cesta světla – názory Komenského na vzdělání
- Listové do nebe – fiktivní dopisy Bohu => pět dopisů, v nichž chudí žalují Kristovi na bohaté - Kristus chudé utěšuje a zároveň napomíná chudé i bohaté, aby žili podle božího zákona
- Všeobecná porada o nápravě věcí lidských

E) MÍROVÉ SPISY
- Anděl míru – míru se dá dosáhnout vzděláním

Světové baroko

(pol. 16. – pol. 18.stol.)
- období neklidu a mnoha válek jak u nás tak ve světě (třicetiletá válka, rakousko-pruská válka, francouzská a anglická buržoazní revoluce) => vznik absolutistických monarchií
- upevnění moci církve
- znaky baroka – rozčarování z nenaplnění renesančních myšlenek => pocit marnosti člověka => není víra v člověka a lidský rozum
- nejistota a neklid => upevnění víry v Boha
- uplatňuje se fantazie a mystika
- motivem je často vylíčení lidských utrpení
- umělecké prostředky – nadsázka, protiklady, dramatičnost, symboly, alegorie, neologismy, slovní hříčky

SVĚTOVÉ BAROKO

● Španělsko
- mystická poezie – alegorie, dvojsmysly
- upevnění víry v Boha

TEREZA Z ÁVILY (1515 – 1582)
- ve svých dílech podává návody ke klášternímu životu
- vroucně líčí své milostné pouti k bohu – přední básnířka španělské milostné lyriky ježíšovské

JAN Z KŘÍŽE (1542 – 1591)
- ovlivněn působením Terezy z Ávily, jeho dílem dosáhla španělská mystika svého vrcholu

PEDRO CALDERÓN DE LA BARCA (1600 -1681)
- dramatik a lyrik
- jeho tvorba je poznamenána renesancí => inspiroval se Lope de Vegou
- Soudce zalamejský – divadelní hra s námětem podobným Fuente Ovejuna
- filozoficko-náboženské hry
- Život je sen – lidský život je pouhým snem, předchází posmrtnému


● Itálie

TORQUATO TASSO (1544 – 1595)
- dvorský autor
- Osvobozený Jeruzalém – nábožensko-hrdinská epopej
- obléhání Jeruzalému křesťanskými vojsky z přelomu 11. a 12. st. (období křížových výprav)

COMMEDIA DELL´ ARTE
- herci improvizují
- pevně daná dějová linie
- pantomima
- velký význam rekvizit a vlastností
- zveličování vlastností


● Anglie

JOHN DONNE (1572 – 1631)
- autor lyrických veršů milostných i duchovních
- svojí poezii proložil rouhavými pochybnostmi a hrůzou před smrtí
- zakladatel metafyzické školy – zaměřená na zákl. otázky lidského bytí
- dílo Písně a sonety

JOHN MILTON (1608 – 1674)
- psal poezii, elegie, traktáty a sonety
- epos Ztracený ráj
- volné zpracování biblického příběhu o vyhnání Adama a Evy z ráje => po provinění následuje trest
- pro pochopení skladby Ztraceného ráje je vhodné znát spis O křesťanské nauce – Milton v něm vyložil své náboženské názory, pojetí dobra a zla
- na epos Ztracený ráj navazuje dílo Ráj znovu nabytý

● Německo

HANS JACOB CHRISTOFFEL VON GRIMMELHAUSEN (1621 – 1676)
- román Dobrodružný Simplicius Simplicissimus
= Prosťáček nejprostší
- děj se odehrává v Německu, které je rozvrácené 30-ti letou válkou => autor sám válku zažil
- hl. postava - mazaný a sečtělý Simplicius, který je zároveň ale úplně prostý člověk
- Simplicius je zobrazením člověka, který má zkušenosti s válčením v tehdejší době – z otcova domu byl vyvlečen vojáky a nyní, mnohdy v přestrojení (jako blázen či žena) prochází válčící Evropou