( 2. polovina 15. st. až počátek 17. st.)
RENESANCE V ČECHÁCH
- v Čechách moc neprobíhá (vliv náboženské ideologie)
- Karel IV. – spojení s italskou renesancí a humanismem (jeho přítel byl Petrarca)
- knížky lidového čtení, zábavná próza – např. Historie o bratru Janu Palečkovi, O Faustovi, O Donu Juanovi
- Hynek z Poděbrad – syn Jiřího z Poděbrad
- básník =>dílo : - báseň Májový sen
- pobýval v Itálii => přeložil 11 novel Dekameronu
- Frantova práva – parodie na cechovní předpisy
HUMANISMUS V ČECHÁCH
- málo původních děl => hodně překladů => snaha poznávat cizí literatury a vyrovnat se jim
- ovlivňován latinou => latina měla vliv i na rozvoj spisovné češtiny
- lit. řeší náboženské a společenské otázky
- vzniká naučná literatura pro měšťany – zaměřená k životní praxi
- ustupuje se od verše a preferuje se hlavně nauková próza, snahy o rozšíření humanistické vzdělanosti
- význam knihtisku – vynalezen r. 1450 Janem Gutenbergem – tzv. inkunábule = knihy vytištěné do r. 1500 (prvotisk)
- humanismus je nejdříve omezen na učenecké kroužky (šlechta a duchovenstvo ) => vznik děl latinských
- později se k humanistickým myšlenkám hlásí i vzdělaní měšťané, hlásili se také k reformaci, upřednostňují češtinu jako literární jazyk
JEDNOTA BRATRSKÁ
= centrum humanismu
- vznikla 1458
- volbou vlastních kněží se osamostatnila od českých katolíků a husitů
- její členové kladli důraz na řád, kázeň a vzájemnou výchovu + vycházeli z učení Petra Chelčického o rovnoprávnosti všech občanů českých zemí => protože neuznávali rozdíly mezi lidmi a tudíž popírali stavy, provokovali vládnoucí kruhy a stali se terčem pronásledování – často byli prohlašováni za kacíře
- Jednota bratrská má zásluhu na vydávání Bible kralické
- vydávána průběžně v letech 1579 až 1594
- její tvorba se řadí mezi tzv. překlady ad fontes – překládání rovnou z originálu a ne přes jiné překlady
- jazyk Bible kralické = biblitština => stala se vzorem spis. češtiny => položení základů dnešní spis. češtiny
- po nezdaru českého stavovského povstání byla duchovní elita Jednoty bratrské nucena emigrovat
2 PROUDY HUMANISTICKÉ TVORBY
- oba 2 proudy se navzájem doplňovaly a ovlivňovaly
- a) LATINSKÝ PROUD – pro vzdělané
- napodobování antických vzorů
- autoři = církevní hodnostáři, šlechta
b) NÁRODNÍ PROUD – autoři jsou měšťané => prosazování češtiny
- vzdělávací cíl => lit. měla posílit sílu měšťanstva
ad. a) LATINŠTÍ HUMANISTÉ
Jan z Rabštejna
- Dialogus – diskuze o poměrech v Čechách za Jiřího z Poděbrad – autor zde hájí zájmy státu
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461 – 1510)
- studoval především spisy antické
- pokračuje v tradici psaní traktátů – např. O lakotě, O ubohosti
- kritika tehdejší šlechty v díle Satira ke sv. Václavovi
Jan Skála z Doubravky = „Dubravius“
- Rada zvířat – veršované rady panovníkovi
Jan Campanus Vodňanský (1572 – 1622)
- básník, profesor a později rektor UK - dílo Cechias – veršované dějiny Čech
- inspiroval Zikmunda Wintra k vytvoření Mistra Campana – stal se hlavní postavou tohoto díla
ad. b) NÁRODNÍ PROUD
I.) TVORBA VZDĚLÁVACÍ, nauková
Viktorin Kornel ze Všehrd (1460 - 1520)
- univerzitní mistr a vynikající právník
- překlady z latiny
- formoval program humanismu v předmluvě k překladu díla O napravení padlého od Jana Zlatoústého
- usiloval o lit. psanou pěknou češtinou
- Knihy devatery – právnické dílo
- jazykově dokonalé, psáno srozumitelně a přehledně
- rozvoj psaní mluvnic => např. Vavřinec Benedikti z Nudožer
II.) TVORBA ZÁBAVNÁ
- Řehoř Hrubý z Jelení – přeložil dílo Chvála bláznovství od E. Rotterdamského => alegorie, satira
- Václav Písecký
- Mikuláš Konáš z Hodiškova – vydavatel zábavné literatury
III.) KRONIKY
Václav Hájek z Libočan (nar. na konci 15. st. – 1553)
- Hájkova kronika = Kronika česká => psána česky
- zachycení českých dějin od praotce Čecha do Habsburků
- kromě fakt obsahuje i historické nepřesnosti
- srozumitelný jazyk
- spíše připomíná uměleckou lit.
- oslava šlechty a katolictví
Mikuláš Dačický z Heslova
- Paměti – zachycuje události v Čechách i jiných zemích => např. pálení čarodějnic, 1. pitva v Praze
VRCHOLNÝ HUMANISMUS V ČECHÁCH
- rozvoj lit. vyžadoval znalosti jazyka i jeho rozvoj
- 15. – 16. stol. – vzniká současně lit. psaná latinsky i česky => převahu začíná mít lit. psaná česky => z velké části měšťanská
Jan Blahoslav (1523 – 1571)
- biskup Jednoty bratrské, pedagog, básník, překladatel, historik, gramatik, podporoval myšlenku šíření vzdělanosti
- vydal překlad Nového zákona – stal se součástí Bible kralické (svým překladem Nového zákona vlastně podnítil skupinu autorů v Jednotě bratrské k vydání Bible kralické), překlad na dlouhou dobu vzorem jazykové správnosti
- vztah k češtině – spoluzakladatel spis. češtiny => v lit. prosazoval spis. češtinu, užíval i knižní tvary
- oceňoval krásu ČJ
- nářečí a hovorová čeština nemá se spis. češtinou nic společného
- Gramatika česká – rozsáhlé dílo
- nepůvodní dílo => vzniklo na základě starší mluvnice
- stala se jazykovou příručkou při překladu Nového zákona
- Filipika proti misomusům - útočná řeč proti těm, kteří nepřejí umění a vzdělání
- misomusové – nepřátelé múz
- působil také jako hudební teoretik
- teoretický spis o hudbě – – psán česky Musica
- uspořádal zpěvník jednoty bratrské – tzv. Šamotulský kancionál a Ivančický kancionál
Daniel Adam z Veleslavína (1546 – 1599)
- překládal do češtiny významná evropská díla
- shromáždil kolem sebe skupinu spisovatelů
- důležitost kladl na obsah i jazyk děl
- přispěl ke zvýšení jazykové kultury a upevnění jazykové normy
=> „veleslavínská čeština“ => doba Adama z Veleslavína = ZLATÝ VĚK ČESKÉ LIT.
- tiskař a nakladatel - působil v nakladatelství Melantrich a po smrti tchána Jiřího Melantricha převzal tiskárnu
- dílo Kalendář historický – stručný přehled světových dějin => k některým přidal i vlastní hodnocení
- Knížky lidového čtení – srozumitelná čeština
- př. Příběhy o Enšpíglovi, Příběhy o Palečkovi (= šašek Jiřího z Poděbrad)
- Knihy dvě o založení země české – umožňují porovnat pohled katolíka a kališníka na vývoj v českých zemích
- zeměpisné dílo Kronika moskevská
- lexikograf - píše slovníky využívané i ve školách => nejvýznamnější ze čtyř slovníků Silva Quadrilinguis (Slovní zásoba čtyřjazyčná – česko – latinsko – řecko – německý)
V době humanismu dochází také k rozvoji cestování – tvorba CESTOPISŮ – mají naučnou i zábavnou funkci funkci
Oldřich Prefát z Vlkanova - Cesta z Prahy do Benátek
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic - diplomat, hudebník a literát - ve svém díle uvádí své poznatky z cest po Svaté zemi a Egyptě
Václav Vratislav z Mitrovic - člen diplomatického poselstva Rudolfa II. do Cařihradu – popis této cesty v díle Příhody
- výchovná lit. – Šimon Lomnický z Budče – prozaické dílo => Kupidova střela
Do humanistického období v české literatuře spadá i část tvorby Jana Ámose Komenského (1592 – 1670)
- jedná se především o jeho pedagogické spisy
Didactica
- didaktika je disciplínou pedagogiky, zaobírá se teorií vyučování
- toto dílo obsahuje zásady Komenského učení
- chce vzdělání pro všechny
- je proti mechanickému učení bez pochopení logických souvislostí
- naučená látka by se měla průběžně opakovat
- žáci mají být děleni podle jednotlivých věkových skupin
- proces vyučování má být veden zajímavě – spis Škola hrou
Informatorium školy mateřské
- pojednává o výchově dětí předškolního věku
Orbis pictus (Svět v obrazech)
- kniha obrazů a textů psaná čtyřmi jazyky – 1. obrázková učebnice
Všeobecná pravda o nápravě věcích lidských
- spis snažící se o výchovu nových generací formou ponaučení z chyb generací předchozích
jazyková učebnice Brána jazyků otevřená
- přichází s ideou, že cizí jazyky lze naučit pouze prostřednictvím porozumění přes jazyk mateřský
=> Druhý tematický okruh Komenského tvorby již spadá do období baroka.
Žádné komentáře:
Okomentovat