1) Čeština a jazyky příbuzné by Klára

Český jazyk je jazyk indoevropský, slovanský – západoslovanský

Čeština
- nejprve se ze západoslovanských jazyků vyčlenil jazyk česko- slovenský, ale ve 13. století se čeština a slovenština oddělují ( v češtině vzniká např. písmeno Ř)

Členění jazyka indoevropského- zeměpisně nejrozšířenější

1. slovanské jazyky- základním rysem těchto jazyků je ohýbání, všechny mají původ v praslovanštině
a) západoslovanské – čeština, slovenština, polština, horní a dolní lužická srbština
b) východoslovanské – ruština, běloruština, ukrajinština
c) jihoslovanské – slovinština, makedonština, bulharština, srbština, chorvatština, staroslověnština

2. románské jazyky
- italština, španělština, portugalština, francouzština, rumunština, moldavština, rétorománské dialekty

3. germánské jazyky
- angličtina, němčina, holandština, vlámština, severské jazyky (švédština, norština, islandština, dánština)

4. další podskupiny - např. keltské (velština, skotština, irština) , baltské (litevština lotyština, pruština), italické (latina, umberština) a indoíránské jazyky ( sanskrt, romština, perština atd.)

5. samostatné jazykové skupiny - arménština, albánština, řečtina

Společné znaky slovanských jazyků se objevují v mluvnické stavbě, ve slovní zásobě. Zároveň jsou mezi nimi rozdíly, protože prodělaly samostatný vývoj.
Společný základ – praslovanština (2000 př. N. l. ) – nedochovala se

Základní znaky slov. jazyků:
- jery ( tvrdý a měkký jer ) – velmi krátké samohlásky, výslovnost jako kratičké u, i
- nosovky e, o
- duál ( ve skloňování i časování )
- 7 pádů při skloňování
- kategorie slovesného vidu
- 2 jednoduché tvary minulého času aorist, imperfektum



Písmo :
Latinka ( čeština, slovenština, polština,…)
Azbuka ( ruština, ukrajinština, bulharština, běloruština,…)