Období nejstaršího českého písemnictví

1.období staroslověnské (9. – 10. st.)
2.období latinské (10. – polovina 13. st.)
3.období staročeské 'od přelomu 13. a 14. st.)

1) Období staroslověnské

Počátky českého písemnictví jsou spojeny s šířením křesťanství.
- v roce 863 přicházejí do Velkomoravské říše byzantští věrozvěstové Konstantin a Metoděj
- přinesli s sebou nové písmo - hlaholici
- skládala se z malých písmen řecké abecedy
- později jí nahradila cyrilice (složená z velkých písmen řecké abecedy)
- jazyk, do nějž překládali základní liturgické texty a jímž učili byla staroslověnština
- nářečí používané původně v okolí Soluně
- staroslověnský překlad Bible s veršovanou předmluvou označovanou jako Proglas
- hl. myšlenky v Proglasu - víra v Boha a každý národ by měl rozvíjet svoji kulturu
- překlad dvou právnických spisů z řečtiny - Nomokánon a Zakon sudnyj ljudem

- centra staroslověnské vzdělanosti = kláštery
- Sázavský klášter
- jeho zakladatelem byl sv. Prokop
- na konci 11. století byli mniši z tohoto kláštera vyhnáni - odešli proto z Moravy do Čech a s sebou přinesli i staroslověnštinu, která zde však nezískala významnější postavení než latina
- Břevnovský klášter
- zakladatelem sv. Vojtěch

- další literární památky z tohoto období
- Panonské legendy
- dílo životopisného charakteru, jehož autory byly žáci Konstantina a Metoděje
- 2 části - Život Konstantinův a Život Metodějův
- 1. a 2. legenda o sv. Václavovi
- staroslověnské – předcházela jim Gumpoldova legenda o sv. Václavovi pocházející z Německa (napsána latinsky)
- ve všech legendách představuje ústřední postava světce náboženský ideál
- kancionály = zpěvníky náboženských písní bohatě zdobené iniciály a iluminacemi
- nejstarší duchovní píseň - Hospodine, pomiluj ny

- s příchodem 11. století u nás působení byzantské kultury slábne
x přesto si staroslověnská literatura svůj význam udržovala, hlavně díky svojí srozumitelnosti
- s růstem západních vlivů je však přece jen vytlačována

2) Období latinské (česká literatura psaná latinsky)

Kristiánova legenda
- podtext – Život a umučení sv. Václava a báby jeho sv. Ludmily
- autorem mnich Kristián, napsána na konci 10. století
- zázrak o vyzvednutí Ludmilina těla z hrobu – bylo neporušeno
- zázraky provázející smrt sv. Václava – poté, co byl zavražděn u chrámových dveří v Staré Boleslavi, se jeho krev nevsákla do země, ale zjevovala se i nadále
- zázraky doprovázející modlící se k sv. Václavovi
- kromě životů obou světců líčí i počátky českého státu (mocenské konflikty za života sv. Ludmily) a slovanské bohoslužby

Vyšehradský kodex (11. st.) – sbírka evangelií sloužících pro bohoslužby

Kosmas - první kronikář zachycující české dějiny, děkan Svatovítské kapituly
- Kosmova kronika = Kronika česká
- napsána latinsky, prózou, na počátku 12. století
- líčí události do roku 1125
- začátek tvoří historie převzatá z biblického mýtu
- potopa, stavění Babylonské věže (zmatení jazyků mu dává východisko pro to, aby se zabýval dějinami jen jednoho národa)
- založení rodu Přemyslovců popisuje přes příběh kněžny Libuše a nastoupení Přemysla Oráče na trůn
- věci, které nechce komentovat, nerozvádí („Milená múzo, polož prst na můj ret.“)
- zdroje – dávná vyprávění a staré spisy, vyprávění hodnověrných svědků, vlastní Kosmovy zážitky

3) Období staročeské

● Vznik česky psané literatury a její nejstarší památky
- čeština vzniká kolem 11. století
x její použití je zpočátku omezeno jen na tzv. glosy = poznámky k latinsky psaným textům
- souvislé česky psané literární památky se objevují až o dvě století později

- nejstarší duchovní píseň napsaná česky - Svatý Václave – pochází z přelomu 12. a 13. století
- k jejím původním třem strofám přibývaly další - jejich počet dosáhl devíti

- nejvýznamnější světská díla této - Alexandreida a Dalimilova kroniku
Alexandreida
- veršovaný rytířský epos z přelomu 13. a 14. století
- autor neznámý, pravděpodobně se jednalo o nějakého vzdělaného šlechtice, kterému jako předloha sloužila Alexandreida francouzského básníka Gualtera Castellionského – Alexandra Velikého však autor zobrazil jako ideálního českého panovníka
- líčené boje jsou živým ohlasem válečných událostí za Přemyslovců

Dalimilova kronika
- první česky psaná veršovaná kronika
- pochází z počátku 14. století
- autor není znám, Dalimilovi bylo autorství přisouzeno omylem
- obsahuje příběhy z českých dějin od bájných počátků až do roku 1314 – občas nepřesné údaje, autor si historii českého národa různě poupravuje
- veršovaná - verš o nepravidelném počtu slabik, tzv. bezrozměrný verš
- do popředí vystupuje prvek vlastenecký, autor varuje před germanizací a poukazuje na krásu české řeči
- vlastenectví patrné např. v příběhu o Oldřichovi a Boženě

Zbraslavská kronika
- psaná prózou prokládanou verši
- kroniku začal psát bývalý opat Zbraslavského kláštera Ota, po jeho smrti roku 1314 se pokračování ujal Petr Žitavský
- vyprávění o dějinách kláštera i o událostech v Čechách do roku 1338

● Literatura za Karla IV.
- doba vlády Karla IV. s sebou přinesla všeobecný, tedy i kulturní rozvoj
- od poloviny 14. století se hlubšího vzdělání dostává větší části populace a vniká tak širší okruh potencionálních čtenářů - to samozřejmě napomáhá rozvoji literární tvorby určené běžnému člověku
- sám Karel IV. přispěl dílem do okruhu historické tvorby svou latinskou autobiografií Vita Caroli.

legendy
Legenda o sv. Kateřině
- královská dcera Kateřina, nejmoudřejší a nejkrásnější, odmítá nápadníky, mezi nimi i císařova syna – žádný není dost moudrý a krásný, aby se jí vyrovnal
- když jí ale poustevník seznámí s křesťanstvím, vzplane touhou oddat se právě Kristu
- rozezlený pohanský císař Maxencius svolá učence, aby Kateřinu přesvědčili, že by tak činit neměla
x ona je však všechny obrátí na víru stejně jako dvě stě rytířů a nakonec i samotnou císařovnu
- ukrutný císař ale dá všechny popravit a Kateřinu chce zlomit mučením
x boží milost ale dává světici sílu překonat i ta nejtěžší muka, a když jí kat setne hlavu, místo krve jí ze šíje prýští mléko jako symbol čistoty
- po smrti se Kateřina stává pomocnicí Kristovou

Legenda o sv. Prokopu
- vypravuje o životě Prokopa, prvního opata Sázavského kláštera
- mýtus legendy tkví v tom, že je Prokop schopen zázračně léčit

žákovské poezie
- její vznik souvisí se založením Karlovy univerzity (1348)
- dochovalo se mnoho drobných popěvků a básní
- tato většinou satirická tvorba si brala na mušku šlechtu a církev, ale i bídu sociálního postavení studentů
- Píseň veselé chudiny - ironická píseň, v níž si chudí stěžují na svůj úděl
- veršovaná skladba Podkoní a žák
- panský sluha se pře se studentem o to, kdo žije lepší život
- spor nakonec vyvrcholí rvačkou, a oba soupeři musí uznat, že na tom žádný není lépe

staročeské drama
Mastičkář
- satirická skladba, která je považována za počátek českého dramatu
- pochází z přelomu 13. a 14 století
- tři Marie - Panna Maria, Máří Magdaléna a Marie, sestra Lazara – chtějí nalézt Kristovo tělo, aby ho pomazaly vonnými mastmi - zastavují se u prodavače mastí
- způsob, jakým obchodník nabízí své zboží, i dialogy s jeho sluhy podávají výstižný obraz středověkého trhu
- satira tohoto díla spočívá v tom, že se tato skladba vysmívá všem středověkým šarlatánům a mastičkářům a jejich „věhlasnému“ léčení

dvorská literatura
- čerpá náměty z obdobných okruhů jako západoevropská
a) ze známých evropských pověstí
- např. z pověstí o králi Artušovi
- do češtiny přeložen slavný milostný epos pod staročeským názvem Tristam a Izolda
- líčí příběh osudové lásky Tristama, který se zamiluje do Izoldy, snoubenky svého strýce, poté, co nedopatřením vypije kouzelný nápoj
- celý příběh nakonec dopadne tragicky
b) antické náměty - Trojánská kronika

rozvoj milostné lyriky
- také ovlivněna západními vzory
- Závišova píseň
měšťanská literatura
- zabývá se hlavně satirou na ostatní vrstvy společnosti a kritikou jejích vad a zlozvyků
- Hradecký rukopis
- Desatero kázání Božích - ke každému křesťanskému přikázání jsou zde přiřazeny tři příklady hříšníků, kteří se proti němu proviňují. Tyto příklady jsou brány ze života měšťanů.
- Satiry o řemeslnících a konšelích - neznámý autor zde kritizuje nepoctivost cechovních řemeslníků i korupci městských radních
- v rukopisu najdeme také jednu z prvních českých bajek, bajku O lišce a džbánu